Vánoční koleda
Tuším však, že toto skromné přání, stejně jako každý rok, zůstane nevyslyšeno. Proto opět musím přetrpět podzim, zimu, Vánoce a konec roku. V lednu je pak už na konci tunelu vidět světlo jara. Posun času mám bez větší újmy za sebou a po pár dnech správně tikají všechny hodiny i ty biologické
A tak mě čekají jen samé radosti, pozitiva a sociální jistoty: vánoční úklid, nákup dárků, pečení cukroví, davy lidí v obchodních domech a všude přítomná kýčovitá výzdoba. Konečně uslyším plejádu nekonečných, přeslazených vánočních písní. Následkem čehož mě ještě v únoru probouzí noční můra zvaná Merry christmas. Na vánočních trzích se brzy objeví jmelí a svařák, jež stojí daleko více než jen pět peněz a kapři v ceně kaviáru. Nesmím také zapomenout na předvánoční přínosné dialogy se členy rodiny.
"Co chceš pod stromeček letos?"
"Nic a ty?"
"Nic".
Jednou všem nic koupím a mám vystaráno, jen si ještě musím vygůglovat, kde pořídím nic nejlevněji. Za pár dní i televize vytáhne do boje za Šťastné a veselé, nasadí vánoční kalibr v podobě "já nemusím, já už ho vidím" a kamionu Coca Cola. Na pultech se překvapivě až v půli října objevují kolekce, vánoční ozdoby a nepřeberné množství hraček vytlačuje mléčné výrobky.
Blíží se období, kdy vánoční cukroví pečené v potu tváře po nocích mizí na vánočních besídkách ratolestí. V naší rodině je oblíbená historka o mé besídce z doby, kdy jsem navštěvovala mateřskou školku.
Nesměle vcupitám na prkna, která znamenají svět a roztomile se ukloním. Pyšní rodiče s napětím očekávají můj první (a poslední) umělecký výkon. Chvíle ticha se prodlužuje, ale nakonec přeci jen spustím:
Chumelí se chumelí.
Padá snížek bílý
Škrábeme se v prdeli,
máme dlouhou chvíli.
Samozřejmě to není básnička, kterou mi učitelky od jara vtloukaly do hlavy. Tu jsem prostě zapomněla a vybavila se mi rýmovačka jiná, naučená během pár minut škodolibým dědečkem. Tímto se v raném věku naplno projeví mé umělecké cítění. Násilím jsem odklizena z pódia a následuje doživotní zákaz recitace.
Kdyby bylo po mém, sníh by měl napadnout 24.12. ráno a 26.12. večer tiše a bez velkých cavyků zmizet. Zimní sporty totiž miluji, jen pokud je sleduji na obrazovce. Na lyže jsem se poprvé postavila na lyžařském výcviku v osmé třídě základní školy. Jako pohybově nadaná jsem během pěti minut zlomila lyže i nohu. Od oné doby to bílé, mokré, studené nemám ráda.
A přesto, že každým rokem se Vánoce stávají stále více komerční záležitostí a nelze před tím uniknout, těším se. Na vůni jehličí, na polibek pod jmelím, na kapra s bramborovým salátem, na lenošení u oblíbených pohádek, na chvíle klidu, oddechu a setkání s blízkými.
Kamila Sztwiertniová
Kočičí (ne)láska
Vždy jsme měli doma nějaké mazlíčky. Naší domácnosti prošli králík,morče, křečík, pískomil, hadi, pes, bílé myšky. Před dvěma lety jsme si pořídili mainské mývalí kočky. Inteligentní plemeno a miláčci rodiny.
Kamila Sztwiertniová
Dvacítka
Takové malé zamyšlení nad manželským životem. Není vždy jednoduchý, ale já bych neměnila. A také není třeba ho brát příliš vážně.
Kamila Sztwiertniová
Milá paní, neseme vám psaní
Malé zastavení v čase. Občas se myšlenky zatoulají do dob minulých a zavzpomínat si není vúbec špatné.
Kamila Sztwiertniová
Domácí makačka
Na první pohled se jeví jako naprosto úžasná věc, leč stačí se podívat více a...není všechno zlato, co se třpytí.
Kamila Sztwiertniová
Nudné novinky
Po delší době se dostávám k napsání pár řádků. Dny jsou příliš krátké a čas ubíhá rychleji, než bych chtěla. Taky mě přepadla jarní lenost:).
Kamila Sztwiertniová
Jak jsem holtrovala
Nějak se dostávám do věku, kdy stále častěji navštěvuji nejrůznější ordinace nejrůznějších lékařů. Ale dokud se nemusím podívat do Pelhřimova...není to zase tak zlé:).
Kamila Sztwiertniová
Šťastné a hlavně veselé
Letos poprvé jsme slavili Vánoce s našimi chlupatými miláčky. Což jsou dva kocouři, plemeno mainské mývalí kočky. Bráchové, starší Burbón má přes rok a mladší Rum půl roku. Burbí už téměř dospěl v rozumného kočičího dospěláka.
Kamila Sztwiertniová
Práce a zase práce:).
Po delší době pár písmenek. Nějak nestíhám nic, natož psát a už mě prstíky svrběly. Psaní je jako droga...časem má člověk absťák:),
Kamila Sztwiertniová
Babské řeči
(Ne)vážně o manželském sexu a jiných nesmyslech. Případní čtenáři nechť neberou příliš vážně, prostě jen mé obvyklé plky:).
Kamila Sztwiertniová
Časy se mění
Naštěstí jsem nikdy nebyla nucena příliš často navštěvovat lékaře, ale to je asi tím, že do ordinace vkročím, až když je mi hodně zle. Bohužel se dostávám do věku, kdy averzi k čekárnám lékaře musím překonávat častěji.
Kamila Sztwiertniová
Ženy to nemají lehké
Pro muže naprosto nepochopitelné, ale zcela jistě se s tím alespoň jednou v životě setkali, upřímně je lituji:).
Kamila Sztwiertniová
Jak dál?
Další povídka z mé sbírky Bod zlomu, ve které se postavy ocitají v určité hraniční situaci a musí se s ní vypořádat.
Kamila Sztwiertniová
Moje první literární soutěž
Tak před rokem jsem se zúčastnila na jednom literárním serveru soutěže. Byla to fuška, ale i zábava, ale podruhé bych do toho nešla:).
Kamila Sztwiertniová
Blbá náhoda
Většinou píši o věcech, které jsem prožila či přežila. O svém životě, více či méně pravdivě:). Tentokrát je děj i osoby naprosto smyšlené.
Kamila Sztwiertniová
Tenkrát
Člověk v určitém věku začne vzpomínat. Na dětství, na dobu před a kdysi. Většinou se z odstupem času vše zdá jiné, to špatné je zapomenuto a zbývá nostalgie a idylka.
Kamila Sztwiertniová
Sexuální výchova a jiné pohromy
Sexualita nás provází takřka od narození. Erotika je příjemná, někdy k zasmání a občas i k pláči. Jako vše s časem se mění i ona. Přístup k ní je dnes daleko otevřenější, než v době mého dospívání.
Kamila Sztwiertniová
Deník zrzavého ďáblíka IV-Velká mi do toho kecá
Burbí má pravdu, kecám. Jenže on je líný, něco napsat sám, tak jsem se chopila pera já:). Snad příště vytasí drápky a něco písne zase on:).
Kamila Sztwiertniová
Vzpomínka na léto
Včera jsem seděla doma a brblala na počasí. Hnusné, podzimní, sychravé. Nemám takové moc ráda. Mužík zcela správně podotkl: "Hele, vzpomeň si, jaké byly v létě pařáky a mlč." Tak jsem ho poslechla, jako hlava rodiny má pravdu:).
Kamila Sztwiertniová
Deník zrzavého ďábla III-spadl jsem z lopatky
Nějak nebyl čas psát, plno kočičích starostí. Mám už plno fotek, ale Velká je mamlas a neumí je vložit. Bez komentáře, ženská.
Kamila Sztwiertniová
Rostu jako z vody
Náš "miláček" se stal nedílnou součástí rodiny. Občas je k pomilování, občas na zabití. Naučili jsme se schovávat nabíječky po té, co až na jednu, všechny překousal. Je prostě zrzavý ďáblík:).
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 75
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 559x